Lidé

 Ve školním roce 2017/2018 máme v Šalamounkově Dvorečku čtyři průvodkyně – Leničku, Evu, Anetu a Ivana, kteří se tu střídají. (Oficiálně používáme raději slovo průvodce/průvodkyně než učitel. Děti průvodkyním říkají křestním jménem a tykají jim.) Všechny s dětmi jednají respektujícím způsobem, srdečně a s úctou. Dbáme na to, aby u nás byly děti šťastné, cítily se bezpečně, mohly projevit své potřeby a touhy. Při své činnosti ale nesmí ohrozit samy sebe či své kamarády a je potřeba, aby dodržovaly společná pravidla. U nich ale děti musí chápat jejich smysl. Proto dětem nic direktivně nezakazujeme, spíše vysvětlujeme. Úlohou průvodkyň je vytvářet okolo dítěte jistotu dávající ovzduší a vzbuzovat důvěru, že svět je dobrý. Kultivovaností svého projevu mají totiž nejpřímější vliv na děti.

Lenka Černovská

Prožít dětství v přírodě, na kraji maličkaté vesničky uprostřed republiky, se spoustou zvířat? Tomu říkám ráj! Přesně takové dětství jsem měla a postupem času se nic nezměnilo. Jízda na koních, procházky se psem, péče o zvířata a také in-line brusle, kolo, běh… To mě dělá šťastnou. Skoro nepřetržitý pobyt na čerstvém vzduchu je pro mě neodmyslitelnou součástí života. Aktivně se věnuji jízdě na koni a také tři koně vlastním. Závodů se účastníme v disciplíně endurance. Miluji děti a práci s nimi, a proto svůj volný čas nenaplňuji pouze jízdou a péčí o koně, ale také pracuji jako chůva pro miminka a předškolní děti.

Rozhodování, kam bych chtěla profesně směřovat, pro mě bylo jednoduché. Už od malička jsem měla krásný vztah k dětem a přírodě. Jako střední školu jsem si vybrala pedagogické lyceum a můj cíl byl jasný – pracovat v mateřské škole. Mezitím kousek od mého domu začalo fungovat Dětské lesní centrum Dvoreček, a když jsem dostala nabídku dělat praktikantku na táborech a potom i průvodkyni, neodmítla jsem. Nyní pokračuji v Dětském klubu Šalamounkův Dvoreček a jsem tu moc spokojená. Abych se i nadále vzdělávala, absolvovala jsem waldorfský seminář a dálkově studuji předškolní a mimoškolní pedagogiku. Alternativní vzdělávání je pro mě stále větší výzvou.

 Eva Musterová Marvanová 

Jmenuju se Eva Musterová Marvanová. Jsem maminkou dvou kluků Toníka (2011) a Jáchymka (2014). Od doby, kdy jsem dospívala, jsem byla v kontaktu s dětmi – jako vedoucí v dětském oddíle, později jako studentka střední pedagogické školy. Díky tomu jsem se dětskému vnímání světa nikdy úplně nevzdálila. I později jsem se věnovala studiu speciální pedagogiky a psychologie. Pracovala jsem na dětské krizové lince, ve waldorfské školce nebo s dětmi s postižením ve speciálně pedagogickém centru. Krátce jsem také pracovala v lesní mateřské školce nebo na ústředí Junáka. Sama jsem se od dětství věnovala různým uměleckým činnostem, proto jsem při volbě „jazyka“, kterým se dětem co nejvíce přiblížit, volila umělecké terapie – absolvovala jsem výcvik edukační muzikoterapie a taneční a pohybové terapie. Věnovala jsem se také dramatické výchově a scénickému tanci. Waldorfská pedagogika, která využívá uměleckou tvorbu a podporuje dětskou tvořivost, pro mne pak byla cestou i odpovědí na to, jak pracovat s dětmi, které nemají žádný specifický problém, a přitom jim pomáhat objevit sama sebe, okolní svět a dát jim možnost sebevyjádření.

Aneta Libertová

Ivan Vrba

 

Koordinátor školky: Eva Bačkovská